EU a semínka - jak je to "doopravdy"
4.11.2013
Poslanec Evropského parlamentu za ČSSD RNDr. Pavel Poc uspořádal v Praze kulatý stůl, kam pozval zástupce nevládních organizací, českých podniků, Evropské komise, českých správních orgánů a dalších institucí činných v této oblasti. Následující text shrnuje ověřené informace z tohoto setkání. Není úplným rozborem a nezahrnuje některé další postoje a námitky dalších občanských iniciativ a aktivistů. Chtěl by ale být oporou pro formulaci kvalifikovaných a smysluplných pozměňovacích návrhů. Do určité míry by chtěl a měl uklidnit některé ne zcela odůvodněné obavy, jež se v minulých týdnech šířily zejména v souvislosti s peticemi v této věci.
Informace, otázky a některé pochybnosti o návrhu Nařízení Evropského parlamentu a Rady o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho dodávání na trh (2013/0137 COD)
· Návrh Evropské komise z května byl v říjnu předložen do Evropského parlamentu – český text viz http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2013:0262:FIN:CS:PDF
· Rámcovým záměrem Evropské komise je modernizace a konsolidace unijního práva týkajícího se potravinového řetězce. Asi 80 různých předpisů má být nahrazeno pěti nařízeními. Z toho jsou čtyři věcná (toto je jedno z nich) a jedno se týká financí.
· Návrh tohoto nařízení nahrazuje 12 původních směrnic, snahou bylo je sjednotit a zjednodušit, tak, aby byly operativně použitelné .
· Složitě se hledá rovnováha mezi zachováním toho dobrého, co EU má (unijní systém registrace, kontroly a záruk je celosvětově respektován a považován za nejlepší) a prostorem pro vznik a šíření menšinových (starých nebo naopak nových, regionálních apod.) odrůd. Tento prostor (pro alternativní přístupy) je důležitý mj. pro ochranu biologické rozmanitosti a pro adaptaci na důsledky klimatických změn.
· Problematika vzbudila velký zájem široké veřejnosti, ale mnoho petic vychází z nepravdivých nebo velmi zastaralých podkladů. To platí například i pro iniciativu Evropské strany zelených http://www.seedfreedom.eu/).
· V návrhu jsou čtyři způsoby nakládání s reprodukčním materiálem:
1) Konvenční registrace, trochu zjednodušená a zpružněná. Nově zahrnuje i kritérium udržitelnosti.
2) Kvaziregistrace na základě úředně uznaného popisu (officially recognised description). To je převedeno z jiné dosavadní normy a zjednodušeno – nebudou nutné testy. Bude možné to používat zejména pro staré (tradiční) a regionální odrůdy.
3) Označení za tzv. heterogenní materiál. Typicky relativně směsné osivo, které nemůže být uznáno ani jako varieta. Má velký význam pro zemědělství ve znevýhodněných oblastech, v nejistých podmínkách včetně změny klimatu Postup registrace dosud není určen, navrhuje se upravit až v prováděcích předpisech.
4) Pro obchod v malém měřítku (tzv. menšinový trh, niche market) nemá být vyžadována žádná registrace, testování. Podle návrhu by se to týkalo malých provozovatelů, definovaných jako „malé podniky“ i v jiných oborech resp. politikách: do deseti zaměstnanců a roční obrat do dvou milionů eur. Materiál je možno v tomto režimu prodávat jen v malých baleních a se zvláštním označením.
· Mnoho věcí návrh vůbec neupravuje, tedy nemění stávající zákony a předpisy (a jich se kupodivu týká většina petic)
- Transfer reprodukčního materiálu
- Tzv. in kind výměna, nikoliv tedy nákup a prodej mezi neprofesionálními provozovateli (včetně zahrádkářů ale i zemědělců – bez ohledu na jejich velikost a byl to velmi silný požadavek resortu zemědělství, DG AGRI)
- Ochrana genofondu
- Vědecký výzkum
· Je otázka, zda volný režim (zcela mimo nařízení) nenechat jen pro tzv. malé zemědělce definované jinde (do ekvivalentu produkce 90 tun obilí ročně). Do kategorie tzv. malého podniku (roční obrat do dvou milionů eur) patří u nás semenářské/osivářské podniky pokrývající cca 75% trhu. Vzhledem k rozměrům zemědělských podniků v ČR je také s podivem, že mají být všechny vyňaty z působnosti nařízení.
· Padla otázka, zda by neměli být provozovatelé pro menšinový trh definováni „přísněji“, třeba obratem do 100 tis €. Je obratem míněn konsolidovaný obrat, tj. včetně případných dceřiných firem? Podle záměru Komise ano. Podniky definované v návrhu by údajně v režimu menšinového trhu dokázaly vyrobit osivo pšenice pro celou ČR, o pytlíkových semenech pro zahrádkáře ani nemluvě (3-4 firmy dokážou zásobit ca 120 milionový trh v ČR).
· Problematické se jeví postavení větších firem produkujících staré a krajové odrůdy jako je italská Via Campesina a rakouská Arche Noah, která podala několik (málo) set stránek připomínek, z nichž některé se shodují s ostatními zainteresovanými subjekty. Specificky tyto firmy mohou mít pro svoji velikost problémy s obchodem v režimu menšinového trhu.
· Návrh zahrnuje i zvláštní úpravu pro reprodukční materiál lesních dřevin, ale lze očekávat návrhy na jeho vyčlenění do samostatného předpisu.
· V části III, hlavě III návrhu jsou nově stanoveny i základní podmínky pro reprodukční materiál „všech ostatních“ rostlinných taxonů (tedy nejen vybraných rodů a druhů, zjednodušeně řečeno těch hospodářských).
· Lze ještě očekávat diskusi o formě samotného předpisu – směrnice namísto nařízení. Podle některých názorů by to měla být zase směrnice, umožňující úpravy podle vnitrostátních zákonů. Komise se obává rozsáhlých (složitých a dlouhodobých) tahanic o transpozici a implementaci, kdyby to byla směrnice.
· Komise nechce pravidla dále rozvolňovat nad rámec návrhu, protože se obává ztráty dobré pověsti reprodukčního materiálu z EU a tím zhoršení konkurenceschopnosti exportérů z EU na světovém trhu s reprodukčním materiálem.
· Je otázka, zda u heterogenního materiálu přeci je nestanovit požadavky např. na užitkovost, popis nebo stabilitu. Návrh teoreticky může usnadnit podvody a klamání spotřebitele.
· Může být obtížně
kontrolovat, zda materiál získaný výměnou není dále nabízen na trh.
· Podle čl. 46 bude možno vyvážet z EU i materiál, který nesplní podmínky nařízení, pokud existuje dvojstranná dohoda s dovážejícím státem, jejíž podmínky ten materiál splní
· O prováděcích předpisech se zatím ví jen málo, mj. proto, že se očekává obšírná diskuse nad návrhem, jsou možné i významné změny a Komisi se nechce dělat příliš mnoho potenciálně zbytečné práce. Nicméně poptávka je silná a tak pracuje Komise na tom, aby zásady či věcné záměry těch prováděcích předpisů zpracovala zhruba do konce roku. Zatím počítá s tím, že to budou tzv. delegované akty (ty vydává Komise pod kontrolou ostatních legislativních subjektů), ale nakonec budou možná tzv. implementované (přesně řečeno prováděcí akty, implementing acts ve smyslu čl.291 SFEU), tedy v působnosti členských států a s kontrolou Komise a – silnější než v prvním případě - Parlamentu.
· Existují obavy, zda určitě nepochybné zpružnění nepřinese zvýšení rizika šíření chorob rostlin.
· Distribuce regionálních odrůd se uvolňuje (na celou EU).
· Není shoda na tom,
o zda vinu na šíření rostlinných viróz v ČR v posledních letech mají nejvíc „benevolence EU“, nekázeň zemědělců, nezodpovědnost obchodníků nebo změny klimatu,
o zda obecně smí mít zemědělec možnost koupit si kdekoliv v EU reprodukční materiál registrovaný kdekoliv jinde v EU. Komise je pro a návrh je v tomto smyslu.
· Ještě je možné dále posílit ochranu (povinným vyžadováním souhlasu) držitelů odrůdových práv.
· V Angers (INRA - http://www.angers-nantes.inra.fr/en ) bude zrcadlen, soustředěn (věc úřadů, ne soukromníků) obsah všech národních seznamů uznaných odrůd. Jinými slovy: nebude povinná registrace na „evropské“ úrovni, povinnost bude jen to ohlašování. Zvažuje se „evropská registrace“ pro marketingové účely, poměrně drahá a složitá.
· Smyslem návrhu není otvírání dveří nadnárodním společnostem (Syngenta, Monsanto a p.), naopak spíš ochrana „národních“ před nadnárodními.
========================================================================================================================================
Přinejmenším Pavel Poc je schopen a ochoten (do 5. 12. 2013) přijímat náměty na pozměňovací návrhy. Přinejmenším Ladislav Miko (zástupce generálního ředitele pro zdraví a spotřebitele) je schopen a ochoten poskytovat informace a vysvětlení k návrhu a k postojům a argumentům Komise. Jinak se samozřejmě mohou občané i sdružení a iniciativy obracet na europoslance nebo pracovníky Komise po libosti - podle svých zvyků, politických preferencí a jejich působnosti…
Zprostředkování na dva výše jmenované lidi (i soustředění námětů – z praktických důvodů) nabízejí Helena Vlašínová (helena.vlasinova@mendelu.cz) a Jiří Guth (jiri.guth@zeleni.cz).