Můj odstín zelené
1.3.2011
Na zelené ideologii může být i něco konzervativního. Ale já si hlavně kladu jiné otázky a vybírám v jiných volbách než Ladislav Bátora.
Pan prezident zpopularizoval část životopisu a hlavně názoropisu Ladislava Bátory. Zřejmě chtěl vysvětlit, jaký konzervatismus zaslouží jeho respekt nebo je dokonce podle jeho gusta – názory pana Bátory mu prý jsou „v mnohém blízké“.
Já nejpozději od Kellerova Šoku z ekologie (Český spisovatel, 1996) hledám environmentalismus jako svou ideologii – to slovo zde nemíním pejorativně, pochopitelně. Pro jistotu připomínám podtitul: Politické systémy v rozpacích. Hlavně ale pociťuji sympatie ke všem „zeleným“ konzervativcům, liberálům i socialistům (přičemž to poslední zahrnuje sociální demokraty i komunisty).
Ani v nejmenším nechci Bátorovy názory apriorně odsuzovat. Václav Klaus volá po seriózním dialogu, tož to zkusme.
Raději Konfucia než Rousseaua,
- něco z toho i z onoho (a výtku z eklekticismu holt musím unést).
- kdybych si opravdu musel vybrat, tak asi opačně, ale to je přeci čirá spekulace; narodil jsem se do odkazu obou.
raději národní pospolitost než občanskou společnost,
- zase příšerná volba. Kdybych musel, tak asi volím opačně, ale cítil bych to jako amputaci části sebe sama.
raději Jarmilu Šulákovou než Juru Pavlicu,
- tak už dost:
určitě oba, to vím jistě.
raději lokální než globální,
- a toto je dobrá otázka! Těžká. Mí zelení přátelé, než se případně sehnete pro kámen, přečtěte si třeba „Světové ideály, kulturní imperialismus“ nebo „Globalizace: O lidský smysl nelidského fenoménu“, kteréžto přednášky Erazima Koháka vyšly nedávno ve výboru Kopí Dona Quijota. Jistě, malé je milé, ale je to ještě možné? Je možné vybírat si z globalizace jen něco? Shakespeara ano a levný třtinový cukr ne? To si ještě dovedeme představit, vždyť jsme to tak dlouho měli a ještě to jaksi setrvačností funguje, ale je to spravedlivé a udržitelné? Je možné mít Woodyho Allena, ale zakázat McDonald´s? Je možné vrátit se do útulného lokálna, aniž by to znamenalo čirý regres od mnoha kulturních, vědeckých a společenských výdobytků nebo dokoce ztrátu svobody? Samé otázky, odpusťte.
raději uleželý segedín u Rozvařilů než emulgátorovou mňamku od McDonalda,
- to asi podobně. Ale že jsem vegetarián, napíšu to takhle: kdybych se musel do konce života obejít bez kysaného zelí, nebo bez ananasu, obětuji –nerad- ananas.
raději povinnou vojenskou službu než profesionální armádu,
- nevím. A co třeba milici, domobranu jako ve Švýcarsku?
raději Boženu Vikovou-Kunětickou než Jiřinu Šiklovou,
- obě jen trochu. Je dobré o nich vědět, ale mé vzory ani učitelky to nejsou.
raději základy latiny a řečtiny než prolegomena k navlékání kondomu,
- ano, ve škole ano.
raději s Lorenovou než s Loren(ou?),
- v češtině ano, ale kdyby jí to vadilo, obejdu se bez přechýlení.
raději jihočeskou selku než pražskou intelektuálku,
- to je milá nahrávka: moje žena je rodačka z Prahy a kandidátka věd, ale žijeme v jižních Čechách a ona se teď naplno věnuje tzv. rozvoji venkova…
raději skromnou korunu než načančané euro,
- co třeba rožmberský tolar nebo novohradský bukvoj?
raději Agnethu Fältskogovou než Joan Baezovou,
- obě. Potvrzeno na vlastní uši.
raději tradici než pokrok,
- to je zase těžké. Smím opáčit „jak v čem“?
raději mateřskou dovolenou než povinné eurojesle,
- možnost volby, samozřejmě.
raději Stanislava Suchardu než Olbrama Zoubka,
- obojího moc škodí.
raději Nixona než Bushe,
- raději Gorbačova než Putina.
raději Prodanou nevěstu než Odcházení,
- obojí. A také Naše furianty a Čekání na Godota…
raději čecháčky než světáčky,
- domov i dálavu, bez zaváhání.
raději věřit než dlužit,
- když na to mám, tak jistě.
raději Koniáše než Halíka,
- to jsou starosti. Ale líbí se mi Klausův postřeh, že ti dva mají něco společného. Budu o tom přemýšlet.
raději zájezdní hostinec U tří lip než grandhotel Bilderberg…
- vida, shoda.
A už vůbec ne evropeismus, humanrightismus, genderismus,
- ani žádný jiný klausismus, prosím.
multikulturalismus,
- ne multikulturalismus jako ideologii, ale multikulturalitu jako jako pestrý svět, důstojný pro všechny, určitě ano.
feminismus,
- je to hloupé, ale nevím. Vím aspoň, že má různé vlny a dílčí směry, z nichž některé jsou mi velmi blízké. A snad bych si vzpomněl na několik rozhodnutí, špatných proto, že se na nich podílelo málo žen. Takže asi ano?
antidiskriminacionismus,
- příšerné slovo. Rychle zamést s diskriminací, ať ho nepotřebujeme.
politickou korektnost,
- tu také nemusím, ale slušnost v mém pojetí může vypadat dost podobně.
oikofobii,
- ani xenofobii vůbec ne.
ekumenismus,
- rozhodně ne místo mé konfese, ale to mi naštěstí nikdo nevnucuje. Jako dialog mezi křesťanskými konfesemi a mezi náboženstvími určitě ano. Jestli bude Bůh chtít, abychom se nějak sešli, sejdeme se - třeba i s tzv. pohany.
positivní diskriminaci,
- výborně, to tedy opravdu „vůbec ne“. Petr Uhl mi totiž vysvětlil, proč ten pojem odmítat.
homosexualismus,
- neznám.
Pravdu a Lásku ordinovanou z Havlova nevětraného mravního a duševního pelechu,
- nestojí za komentář.
environmentalismus,
- tak v tom jsem přesně na opačné straně.
Mezinárodní trestní soud,
- rád bych se bez něj obešel.
Kaplického a Ježkův blobismus…
- stojí to za komentář? Ale šumná města ano, ano, ano.
Chtěl jsem předvést, že dialog (zatím) je možný. Netroufám si soudit jako jiní, jestli pan Bátora má „morální kompetence být 1. náměstkem ministra školství“. Jen dodávám, že Klausovo srovnání s tzv. hilsneriádou mi připadá nemístné až nechutné.
Ostatně soudím, že spor se nevede o nějaké konzervativní hodnoty nebo dokonce jen vkus. Myslím, že na české vulgární pravici probíhá boj o vliv a o peníze. Kmotři nebo náckové, to je také těžká volba.
-----
Post scriptum: záznam tragikomického rozhovoru s L. Bátorou ve Dvaceti minutách Radiožurnálu najdete zde.