Polemika s Klausem (vcelku banální)
31.5.2010
Inspirováno http://www.abclinuxu.cz/blog/pyx/2010/5/environmentalismus-nebezpeci-pro-pritomnost-a-budoucnost
V knížce Modrá planeta v ohrožení Václav Klaus přirovnává environmentalismus ke komunismu:- Obě ideologie si vytyčují líbivý cíl, jehož dosažení se ovšem asi nikdo z nás nedožije a k jehož realizaci je nutné, aby většina společnosti omezila své osobní svobody.
- Obě ideologie si zakládají na netržním, plánovaném hospodářství. Příkazy a zákazy (například z Bruselu) jsou toho ukázkou, paralela mezi pětiletkami a plány na snížení emisí o mnoho procent do určitého data (např. roku 2050) je také evidentní.
Klaus bojuje s fantómem, s něčím, co sám stvořil. Já se považuji za environmentalistu. Cílem mé ideologie je vposledku čisté svědomí nebo, odpusťte patos, život v míru s přírodou. Je to líbivý cíl, jehož dosažení se asi nikdo z nás nedožije? Omezení osobní svobody nechci a nevyžaduji větší, než je teď. Nezakládám si na plánovaném hospodářství, ale soudím, že divoké tržní síly je správé poutat a omezovat ve jménu příjemnějšího život a aovšem, no, toho života v míru...
Moje ideologie rozhodně nevládne v Evropské komisi ani v jiných institucích v "Bruselu". Naprostá většina příkazů a zákazů není ani za mák environmentalistická a naopak je dobré ze "zelených" pozic usilovat o jejich změnu nebo zrušení. Paralelu mezi pětiletkami a plány na snížení emisí o mnoho procent do určitého data (např. roku 2050) nevidím. Strategické plánování je obvyklá metoda v různých typech organizací a společenství, včetně těch bytostně antienvironmentalistických. Ostatně já osobně ty protiuhlíkové daleké výhledy nepovažuji za příliš rozumné.