Skeptický environmentalista o mizení zemědělské půdy
19.4.2010
Ochránci přírody a krajiny vypustili do veřejného prostoru informaci či spíše slogan o tom, že "každý den v ČR mizí 15 hektarů zemědělské půdy". Někdy dokonce sugerují, že ta plocha mizí hlavně pod skladovými a výrobními areály kolem velkých měst a kapacitních silnic. Že jsou ty areály z mnoha hledisek hanebné, to vůbec nechci zpochybnit - například urbanisticky a esteticky, dále likvidují obvykle tam dříve přítomné zbytky přírody a narušují koloběh vody.
Skeptický environmentalista se pídí po souvislostech a kontextu. Kam ta plocha zemědělské půdy vlastně mizí? Kolik zastavěné plochy naopak "každý den" přibývá? Údaje Českého úřadu zeměměřického a katastrálního leckoho překvapí: v roce 2008 to byl necelý hektar, ale za celé předchozí desetiletí v průměru jen 0,23 hektaru za den. Ta plocha totiž meziročně kolísá, například za rok 2002 ubylo v ČR asi 90 ha a v r. 2004 dokonce více než 300 hektarů zastavěné plochy. Celkový nárůst za roky 1998 až 2008 je opravdu jen 831 hektarů (za celou ČR). Zemědělské půdy ubývá, ale zato přibývá lesů (v r. 2008 skoro 3 hektary denně), vodních ploch (asi hektar denně) a ploch tzv. ostatních. O struktuře ostatních ploch zjistím snad časem víc, prozatím jen tolik, že podle předpisů to mají být převážně "hospodářsky nevyužitelné pozemky a neplodná půda". Podle zkušeností krajinného ekologa Igora Kyselky (Brněnská příroda a územní plán, s. 15) to jsou zejména
- skály a kamenná moře
- bažiny a mokřady (nejsou-li evidovány jako louky, pastviny či lesy)
- strže, erozní rýhy, meze, remízky, úvozy
- aktivní i vytěžené lomy, písečníky a hliníky
- aktivní nebo dosud nerekultivované skládky a navážky
- většina ploch veřejné zeleně a některých venkovních sportovišť (nejsou-li evidovány jako les, louka, zahrada či zastavěná plocha).
Environmentální hodnocení přírůstku těchto ploch zřejmě nebude jednoznačné a stálo by za podrobnější studium.
Prozatím každopádně stojí za zapamatování, že zastavěné plochy přibývá v ČR jen zanedbatelně.