Bilance
14.9.2009
Je třeba vidět, že za dvacet let nebyla u nás vyřešena žádná lidská otázka -- od primárních potřeb, jako jsou byty, školy, prosperita hospodářství, až po potřeby jemnější, které nedemokratické systémy světa vyřešit nemohou -- jako je pocit plné platnosti ve společnosti, podřízení politických rozhodování kritériím etiky, víra ve smysluplnost i malé práce, potřeba důvěry mezi lidmi, vzestup vzdělanosti celých mas. A bojím se, že jsme se nepovznesli ani na dějišti světa, cítím, že jméno naší republiky ztratilo dobrý zvuk. Vidím, že jsme nedodali lidstvu žádné původní myšlenky a dobré nápady, že např. nemáme svůj návrh, jak vyrábět a netopit se ve zplodinách vyrábění, že zatím tupě následujeme odlidštěnou civilizaci amerikánského typu, opakujeme chyby z Východu i Západu, naše společnost nemá orgán, který by hledal, jak by se dalo rachotivému a zakouřenému vývoji životního slohu nadejít úspornou zkratkou.
Tolik Ludvík Vaculík 28. června 1967 ve svém projevu na za dvacet let nebyla u nás vyřešena..." a nijak rád přiznávám, že ty druhé převažují. Ještě než vypíšu - rád :-) -, co "vyřešeno bylo", dovolím si zapochybovat o deklarované prvotnosti některých potřeb.
Ať tak či onak, uznávám, že bytů a škol se za dvacet let 1989 až 2009 postavilo a vylepšilo opravdu hodně. U škol to má jednu vadu na kráse, a sice zánik desítek či spíše stovek málotřídek na vesnicích. Jestliže - zase na rozdíl - hospodářství prosperovalo, jak vidíme v obchodech, na letištích i na skládkách, bylo rozumné zavírat ty ostrůvky lidskosti a zájmu jen proto, že byly ve srovnání s fabrikami na žáky (vím o čem mluvím, dcera chodila do ZŠ Vltava v Českých Budějovicích) o něco nákladnější?
Kromě bytů, škol a prosperity může pochválit ještě ten orgán, který by hledal. Hm, pochválit... určitě taková instituce existuje, dokonce ne jedna: ministerstvo životního prostředí, rada vlády pro udržitelný rozvoj nebo třeba Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK, totiž Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Hledají? Snad. O MŽP to mohu říci dost přesvědčeně, sloužil jsem tam polovinu té doby (1998-2008). Nacházejí? Právě že skoro vůbec ne :-(. Kdybychom se soustředili na zmíněný "životní sloh", pak něco nacházejí různá ekocentra, ekoporadny a jiná ekohnízda, ale je toho jen docela málo.
To je z rozdílů, obávám se, všechno. Jak jsme za uplynulých dvacet let pokročili v pocitu platnosti, v etickém rozhodování, důvěře mezi lidmi? Jaké původní myšlenky a dobré nápady jsme dodali "lidstvu", jakou civilizaci následujeme a kterým chybám se vyhýbáme...?
Může vůbec náš systém vyřešit všechny ty "jemnější potřeby"? Není odpověď na to spíše otázkou víry než logické rozvahy? Při pohledu na sever, totiž do Skandinávie, přinejmenším cítím naději, že některé demokratické systémy světa ty jemnější potřeby (prakticky všechny!) řešit mohou.
P. S. Vyhledávač Google našel citovaný Vaculíkův projev na pěti serverech (doménách, vitrínách): Ludvíka Vaculíka, FSV UK, Virtually.cz, Britských listů a - u Komunistického svazu mládeže (v polemice).