Bilance

14.9.2009

Je třeba vidět, že za dvacet let nebyla u nás vyřešena žádná lidská otázka -- od primárních potřeb, jako jsou byty, školy, prosperita hospodářství, až po potřeby jemnější, které nedemokratické systémy světa vyřešit nemohou -- jako je pocit plné platnosti ve společnosti, podřízení politických rozhodování kritériím etiky, víra ve smysluplnost i malé práce, potřeba důvěry mezi lidmi, vzestup vzdělanosti celých mas. A bojím se, že jsme se nepovznesli ani na dějišti světa, cítím, že jméno naší republiky ztratilo dobrý zvuk. Vidím, že jsme nedodali lidstvu žádné původní myšlenky a dobré nápady, že např. nemáme svůj návrh, jak vyrábět a netopit se ve zplodinách vyrábění, že zatím tupě následujeme odlidštěnou civilizaci amerikánského typu, opakujeme chyby z Východu i Západu, naše společnost nemá orgán, který by hledal, jak by se dalo rachotivému a zakouřenému vývoji životního slohu nadejít úspornou zkratkou.

Tolik Ludvík Vaculík 28. června 1967 ve svém projevu na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů v Praze. Nehledal jsem to nějak záměrně, ale "za dvacet let nebyla u nás vyřešena...", to v téhle sezóně člověka jaksi musí přitáhnout. Tak tedy vidím nápadné rozdíly i podobnosti a nijak rád přiznávám, že ty druhé převažují. Ještě než vypíšu - rád :-) -, co "vyřešeno bylo", dovolím si zapochybovat o deklarované prvotnosti některých potřeb.

Ať tak či onak, uznávám, že bytů a škol se za dvacet let 1989 až 2009 postavilo a vylepšilo opravdu hodně. U škol to má jednu vadu na kráse, a sice zánik desítek či spíše stovek málotřídek na vesnicích. Jestliže - zase na rozdíl - hospodářství prosperovalo, jak vidíme v obchodech, na letištích i na skládkách, bylo rozumné zavírat ty ostrůvky lidskosti a zájmu jen proto, že byly ve srovnání s fabrikami na žáky (vím o čem mluvím, dcera chodila do ZŠ Vltava v Českých Budějovicích) o něco nákladnější?

Kromě bytů, škol a prosperity může pochválit ještě ten orgán, který by hledal. Hm, pochválit... určitě taková instituce existuje, dokonce ne jedna: ministerstvo životního prostředí, rada vlády pro udržitelný rozvoj nebo třeba Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK, totiž Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Hledají? Snad. O MŽP to mohu říci dost přesvědčeně, sloužil jsem tam polovinu té doby (1998-2008). Nacházejí? Právě že skoro vůbec ne :-(. Kdybychom se soustředili na zmíněný "životní sloh", pak něco nacházejí různá ekocentra, ekoporadny a jiná ekohnízda, ale je toho jen docela málo.

To je z rozdílů, obávám se, všechno. Jak jsme za uplynulých dvacet let pokročili v pocitu platnosti, v etickém rozhodování, důvěře mezi lidmi? Jaké původní myšlenky a dobré nápady jsme dodali "lidstvu", jakou civilizaci následujeme a kterým chybám se vyhýbáme...?

P. S. Vyhledávač Google našel citovaný Vaculíkův projev na pěti serverech (doménách, vitrínách): Ludvíka Vaculíka, FSV UK, Virtually.cz, Britských listů a - u Komunistického svazu mládeže (v polemice).

Komentáře