O státních maturitách
5.7.2009
Fejsbuk a Green Revolution mě přiměly či snad lépe vyhecovaly si to konečně trochu sesumírovat. Jsem spíš proti.
Nevím, komu by k čemu jednotná maturita vlastně byla, s výjimkou MŠMT (obhajoba existence a velikosti) a jím řízených a zřizovaných organizací (dtto). Následně pak považuji plánované stamiliónové náklady za nehospodárné utrácení veřejných prostředků (každopádně pocházejících z daní popř. cel a přerozdělovaných státem nebo unií).
Rozdílná úroveň maturit v současnosti mi nevadí mj. proto, že si myslím (naivně věřím?) že každý, kdo se z nějakého vážného důvodu o úroveň maturity zajímá, je dost inteligentní na to, aby se zajímal i o to, kde že byla složena.
Nejpozději od převodu zřizovatelské funkce pro většinu středních škol na nestátní subjekty, převážně kraje, je státní maturita hrubě nesystémový, výjimečný prvek. Rád přiznávám, že centralizované, jednotné školství má velkou tradici a určitý půvab; stačilo mi ale letmé nahlédnutí do školské soustavy v konzervativním a přitom důsledně decentralizovaném a demokratickém Švýcarsku, abych uznal, že existují i alternativy přinejmenším stejně dobré.
Už jsem vzdal úsilí (ostatně v mém postavení pramálo účinné) brzdit inflaci vzdělanostních úrovní a titulů. Například zejména na krajských (:-)) univerzitách - blíž znám jen českobudějovickou a labskoústeckou, ale aspoň letmo i mnohé další- jsou diplomanti neznalí českého pravopisu už spíše normou než výjimkou. Dřív to bylo nemožné až nemyslitelné (snad kromě jednostranně zaměřených géniů tak jednou za sto let).