Climagate a my
18.12.2009
Opravdu chci podporovat něco, co je založené na podvodu za jediným účelem vytahat z našich kapes co nejvíce peněz?
V listopadu 2009 unikly resp. byly ukradeny dokumenty z ústavu klimatického výzkumu na Východoanglické univerzitě v Norwichi. Svědčí o tom, že několik klimatologů zejména v Británii a v USA, významně účastných na zpracování zpráv Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC), se pokoušelo utajovat a mazat výchozí data svých studií a předpovědí, protože několik pochybovačů (klimaskeptiků) se pokusilo je získat podle zákona a svobodném přístupu k informacím. Také se domlouvali o různých úpravách používaných dat (aby výsledky byly v souladu s alarmistickým postojem) a o znevažování studií s nežádoucími výsledky. Pro aféru se ujalo označení Climagate, analogicky k Watergate.
Vážená -a nadšená- osůbka se mne potom zeptala, co bych odpověděl člověku, který by mi vmetl do obličeje tohle (nevím, jak moc je to založené na její osobní zkušenosti): Opravdu chceš podporovat něco, co je založené na podvodu za jediným účelem vytahat z našich kapes co nejvíce peněz?
Mám sklony k puntičkářství a používání logiky, takže moje bezprostřední reakce by byla asi taková, že jednak to (hysterické upnutí se na antropogenní emise oxidu uhličitého) podporovat nechci, jednak účel těch podvodů byl nejspíš (i) jiný.
Já, prosím, podporuji ochranu životního prostředí, která rozhodně není založená na žádném podvodu. Spíše na "morální ekologii". Tento pojem do českého diskursu zavedl asi Erazim Kohák (ve Filosofickém časopisu č. 6/1991). Někomu se může zdát neurčitý, ale pro porozumění v běžné domluvě dobře poslouží čítanka Závod s časem (uspořádali Erazim kohák, Rudolf Kolářský a Igor Míchal, vydalo MŽP v roce 1996).
Bez ohledu na podvodníky z Norwiche se potom v lecčems shodnu i s lidmi, kteří třeba na zprávy a doporučení IPCC (dosud) nedají dopustit:
* Energetické úspory? Jistě.
* Obnovitelné, nikoliv na fosilním uhlíku založené zdroje energie? Jistě, ale ne za každou cenu (např. biopaliva dovážená z tropů).
* Jídlo zblízka? Jistě. Nejen jídlo, ale i místní ekonomiky obecně.
* Rozvojová spolupráce? Jistě, snad jen ohleduplnější, pestřejší a účinnější než dosud.
To všechno opravdu chci podporovat. Nic z toho není založené na podvodu a pokud to už bude někomu tahat peníze z kapes, tak jen největším "špindírům". Snad jen se zastánci jaderné energetiky -ano, i takoví jsou mezi ortodoxními uhlíkovými alarmisty- se neshodnu. Její rizika pro životní prostředí a pro společnost jsou příliš velká a přitom ji nutně nepotřebujeme. Ani tahle různice ale nevyplývá z nedávných odhalení.
Zůstávám na pozicích ideologie (! - pozdrav na Hrad) environmentalismu, ovšem skeptického.
P.S. (doplněné 19. 12. 2009 na podnět Libora Lva): V jednom mejlu ředitele CRU (ústavu klimatického výzkumu) Phila Jonese ze 16. listopadu 1999 čteme: „I've just completed Mike's Nature trick of adding in the real temps to each series for the last 20 years (ie from 1981 onwards) amd from 1961 for Keith's to hide the decline.“
Myslím, že v překladu slova „trick“ žádný vážný problém netkví. Klidně tomu můžeme říkat třeba zcela neutrálně „postup“. Volný překlad pak může vypadat takhle:
„A mám to. Abych zakryl pokles teplot, použil jsem Mikeův postup z Nature (zvýšení skutečných teplot) jednak na všechny datové řady za posledních dvacet let od r. 1981, jednak na tu Keithovu řadu od r. 1961.“
V časopisu Nature publikoval Michael Mann v r. 1998 poprvé svůj populární "hokejkový graf". Podkladová data tohoto grafu nikdy nikomu nezpřístupnil. Když jeho kritici použili veřejně dostupná data odpovídající popisu v článku, vyšla jim v grafu místo "hokejky" jakási "kolébka", protože hodnoty v tzv. středověkém teplém období byly srovnatelné se současnými.