Jiří Guth Jarkovský

Obrana Andreje Babiše

1) "Trend slučování do velkých celků se dnes objevuje i v jiných zemích EU, nikde ale není tak strmý." Podle údajů z ČSÚ (viz následující tabulky) to ale v ČR vůbec není strmý trend, pokud vůbec nějaký.

Tab. 1: Počty podniků v jednotlivých velikostních třídách (podle výměry obhospodařované půdy). Zdroj: ČSÚ
rok/výměra (ha) 0 0 - 5 5 - 10 10 - 50 50 - 100 100 - 500 500 + celkem
1995 1 219 6 724 5 132 8 795 1 461 1 565 2 008 26 904
2001 2 282 30 786 5 982 9 452 1 811 1 956 1 889 54 158
2003 2 206 30 520 5 972 9 564 1 888 2 076 1 845 54 071
2005 1 074 19 120 4 700 9 508 2 797 3 176 1 877 42 252
2006 1 970 23 948 5 117 9 000 2 043 2 372 1 829 46 279


Tab. 2: Podíl (v %) zemědělské půdy obhospodařované podniky v jednotlivých velikostních třídách. Zdroj: ČSÚ

rok/výměra (ha) 0 - 5 5 - 10 10 - 50 50 - 100 100 - 500 500+
1995 0,6 1,0 5,2 2,8 10,1 80,2
2001 1,2 1,2 5,6 3,5 12 76,4
2003 1,2 1,1 5,7 3,6 12,8 75,6
2005 0,7 0,7 4,5 4,0 16,0 74,3

Tak jak na to přišli? Jak je to v jiných zemích EU, o tom píše např. I. Zdráhal ve sborníku, který najdete tady. Nemám teď čas to podrobně zkoumat, ale z grafů se zdá, že aspoň v 10 (!) jiných státech EU je slučování výraznější než v ČR (souvisí to hlavně s jinou výchozí situací - strukturou). Takže ta věta by byla dost matoucí, ba nepravdivá.

2) Citát Václava Hlaváčka: "Vytrácí se i schopnost venkova vypěstovat cokoli vlastníma rukama." No pardon, to je prázdná floskule jak vyšitá. Hlavně ale míří na industrializaci zemědělství v první třetině (velkoryse: kolem poloviny) minulého století. Takovou schopnost (ale nevíme, co přesně tím autor myslel) by podle mého ne úplně nekvalifikovaného odhadu mohla obnovit leda radikální změna pravidel vnitřního trhu v EU a neméně radikální -myslím rychlé a výrazné- zdražení fosilních paliv. Jinak je to právě jen falešné zdání idyly.

3) (citát jakýchsi farmářů) "...s velkopodniky řízenými z kanceláří měst se z venkova vytrácí i jakékoliv mezilidské vztahy. Na velkofarmách často místní obyvatele střídají za minimální mzdu pracující brigádníci z Ukrajiny nebo Polska." To mě jako venkovana už skoro uráží.  I na "malofarmách" totiž pracuje obvykle 5-10% procent obyvatel venkovských obcí. Jaképak vytrácení se mezilidských vztahů? Mezilidské vztahy to ovlivňuje minimálně. Venkovan nerovná se zemědělec, ani zdaleka.

4) Tomáš  Doucha: "Namísto členité krajiny, ve které se daří rostlinám i zvířatům, vznikají dlouhé lány monotónních polí". Tady bych byl nejopatrnější, protože T. Douchu velmi respektuji. Nevím ale o žádné studii, která by nějak korelovala vlastnické poměry jednotlivých podniků s členěním krajiny a doložila, že koncentrace vlastnictví je pro tu uniformizaci nějak důležitá. Jinými slovy, jestli je pro dlouhé lány monotónních polí opravdu podstatné, že vlastník "farmy" vlastní farmu jednu, tři anebo třicet. Upřímně řečeno, pochybuji o tom, ale samozřejmě se nechám případně přesvědčit o opaku, jestli Výzkumný ústav zemědělské politiky (VÚZE resp. nyní ÚZEI) něco takového vybádal.

 

© Guth 2008. Webhosting & webdesign & publikační systém TOOLKIT - Econnect