Pojem krajiny
16.5.2010 - Kapitolka z mé diplomové práce "Antropogenní změny vegetace a krajiny v okolí Člunku (okr. Jindřichův Hradec)". Obhájil jsem ji v r. 1991 na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Při své úvaze vycházím z jazyků českého a anglického, neboť první je mojí mateřštinou a druhý je "lingua franca" dnešní vědy, krajinnou ekologii v to počítaje.
Etymologická diference ve srovnání češtiny a angličtiny může být vodítkem k pochopení zajímavých sémantických rozdílů. Tyto úzce souvisejí s pojímáním samotného objektu, to jest krajiny. České slovo krajina je odvozeno z všeslovanského kmene "kraj" (vlastně lem, okraj, vzdálená končina) (HOLUB et LYER 1967). Z toho vyplývá význam "krajiny" jako okrsku okrajového, vzdáleného a tím i něčím odlišného a charakterizovaného jako jistý celek (MACHEK 1971). Anglické slovo landscape je složeno z první části land = země a z části druhé, samostatně existující ve tvaru scope = pole, možnost, prostor, rozhled; etymologicky podmíněný překlad do češtiny by tedy mohl znít "prostor země".
Sémantická situace je o něco složitější, než by se zdálo podle jednoznačného překladu landscape = krajina (cf. HAIS et HODEK 1984). Některé symptomy jsou charakterizovány v tab.1. V češtině je zřejmý důraz na určitou kvantitu - vymezenost a geometrickou a funkční strukturovanost. Angličtina více akcentuje evidenci, rozprostraněnost a jistou estetickou kvalitu. Podle mého soudu se jedná o projev diference dvou jinak blízkých jazykových linií, vycházejících z řeckých a semitských základů.
| |
krajina | landscape |
| encyklopedická definice | přirozeně nebo účelově vymezená část zemského povrchu,v níž
je ustálený tok energie, oběh
látek a výměna informací (MČE 1986) |
features of land-area as seen in broad view(ALLEN 1989) |
| synonyma |
území, kraj, končina, země (SSJČ 1989) |
countryside,outlook, |
| analogie na moři
resp. na |
-- ; měsíční krajina | seascape; moonscape |
Tab.1: Srovnání některých charakteristik českého slova krajina a anglického slova landscape.
V naší kulturní tradici je jedním z nejstarších
záznamů termínu pro krajinu hebrejské slovo "noff" ve starozákonní
knize Žalmů (Ž 48,3). Bylo písemně fixováno nejpozději v 6. st. př. n. l. a je
odvozeno z kmene "jafe" ( = krásný, malebný) (cf.NAVEH et LIEBERMAN
1984). Je pochopitelné, že Naveh s Liebermannem se orientují právě na tuto
linii, neboť mají na zřeteli především jazykové prostředí angličtiny, ivritu
(novohebrejštiny) a němčiny. Germánské jazyky mají výrazy pro krajinu velmi
podobné - němčina Landschaft, nizozemština landschap, švédština landskap a p.
Pro jejich obě části platí, že mají společné starogermánské kořeny (SKÁLA -
ústní sdělení). Německé Gegend ( = krajina, okolí) je zřejmě vtroušeným prvkem
níže popsané druhé linie, přesně naopak je tomu u ruského slova landšaft.
| jazyk | výraz
pro |
další významy |
| latina | regio |
končina, směr, hranice |
| italština | regione |
kraj,
oblast |
| paesaggio | - | |
| |
contrada | čtvrť |
| |
|
|
| francouzština | pays | vlast, oblast |
| paysage | venkov | |
| région | kraj |
|
| site |
místo, poloha |
|
| |
campagne | venkov, sídlo, tažení |
| |
|
|
| ruština P1 | mjestnošč | kraj, terén |
| kraj |
okraj, končina | |
| srbochorvatština |
predel |
kraj |
| arménština |
vajr |
místo |
| maďarština | vidék |
země, venkov |
| táj |
okolí, blízkost |
|
| novořečtina | méros |
díl |
Tab.2.: Srovnání zjednodušených sémantických polí výrazů pro krajinu v jazycích "řecké" linie
Uvedené jazykové jevy vymezují dva krajní úhly
pohledu na krajinu jako takovou.
První, odpovídající linii řecko-slovansko-románské,
zdůrazňuje prvek orientace a objektivizujícího popisu, umožňuje dobře modelovat
a generalizovat. Druhý (hebrejsko-germánský) odpovídá přirozené komplexní
zkušenosti, v soudobé vědě pak holistickému přístupu. Z hlediska některých
srovnání různých pojetí krajinné ekologie může být tato skutečnost apriorní a
opomíjená. Ve vědecké práci se přímo neprojevuje, rozhodně ne dichotomicky. Při
svých úvahách užívám obou uvedených úhlů pohledu. Prvý z nich má větší
význam při volbě metod, druhý při formulaci obecnějších závěrů.
Poněkud odlišný aspekt představuje diference pojetí krajiny v různých oborech lidské činnosti. Pro syntetickou krajinnou ekologiiP2 je významné chápání krajiny jako území (geografie, územní plánování,...), jako systému (ekologie s.s., teorie systémů,...) i jako prostoru (geometrie, umění, filosofie,...). Epistemologické studium tohoto tématu přesahuje rozsah i možnosti této práce.
P1 - nejčastěji užívané slovo landšaft je jasně přejaté, nepůvodní (viz výše) a proto je zde neuvádím.
P2- Tímto se distancuji od znehodnocení termínu krajinná ekologie některými českými činovníky v minulých letech. Snažím se jej užívat na bázi pojetí Kovářova (KOVÁŘ 1989). Přesahy do společenskovědních oborů pociťuji však jako natolik výrazné, aby bylo možno uvažovat o komplexnějším pojmenování např."věda o krajině", analogicky k vědě o vegetaci nebo "computer science".
Literatura:
ALLEN,R.E.(ed.,1989): Oxford dictionary of current English - 7.ed.,Oxford University Press,Oxford.
HADAČ,E.(1982): Krajina a lidé. - Academia,Praha.
HAIS,K. et HODEK,B.(1984): Velký anglicko-český slovník II. - Academia,Praha.
HOLUB,J. et LYER,S.(1967): Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. - SPN,Praha.
KOVÁŘ,P.(1989): Klíč k rovnováze. - Kruh,Hradec Králové.
MACHEK,V.(1971): Etymologický slovník jazyka českého. - Academia, Praha.
MČE 1986 : Malá československá encyklopedie 1-6. - Academia, Praha.
NAVEH,Z. et LIEBERMAN,A.S.(1984): Landscape ecology. Theory and application. - Springer,New York.
SSJČ 1989 : Slovník spisovného jazyka českého II. - 2.ed. Academia,Praha.
SOUČEK,J.B.(1987): Řecko-český slovník k Novému zákonu. - 3.ed., Kalich,Praha.
THESAURUS 1990 : Collins paperback thesaurus in A-Z form. - 2.ed.,Collins,Glasgow.