Jiří Guth Jarkovský

Soustava Natura 2000 a NPR Brouskův mlýn

3.1.2009 - Příspěvek ve sborníku ze semináře o NPR Brouskův mlýn, který uspořádalo sdružení Calla v Borovanech dne 5. července 2003

Evropské směrnice 79/409/EHS (o ptácích) a 92/43EHS (o stanovištích) ukládají členským státům Evropské unie povinnost vyhlásit soustavu chráněných území Natura 2000. Celkovým cílem je, aby se zachoval nebo zlepšil „stav z hlediska ochrany přírody“ (definovaný na jiném místě směrnice) u vybraných biotopů a u vybraných druhů živočichů a rostlin.
Soustava Natura 2000 se skládá z jakýchsi dvou podmnožin, označovaných anglickými zkratkami SPA (pro ochranu ptáků) a SAC (pro ochranu ostatních skupin živočichů, pro ochranu rostlin a biotopů). Příslušné směrnice musejí být převedeny čili transponovány do českého právního řádu. Proto byla navržena novela zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Tato novela je právě v současné době (červen 2003) projednávána v poslanecké sněmovně parlamentu. Následující text vychází z dosavadních přípravných prací a z vládního návrhu novely.
Soustava Natura 2000 vůbec nemá nějak „nahradit“ dosavadní soustavu zvlášť chráněných území v ČR, ale naopak zájmy územní ochrany rozšířit o evropské hledisko. Území SPA (v ČR patrně „oblasti ochrany ptactva“) již jsou předběžně navržena podle vlastních kritérií - nejbližší jsou v Novohradských horách a na Třeboňsku. Na Třeboňsku také bude nejspíš navrženo území SAC (ve fázi návrhu se označuje jako pSCI) pro vydru říční. Na Stropnici pravděpodobně žádná lokality pro územní ochranu „naturových“ (evropsky významných, uvedených v přílohách směrnice o stanovištích) druhů navrženy ani vyhlášeny nebudou, ale pokud se tam vyskytují (kromě vydry například kuňka obecná), vztahuje se na ně druhová ochrana podle článků 12 – 16 směrnice o stanovištích.
V dalším textu se soustředíme na územní ochranu vybraných biotopů - biotopy uvedené v příloze č. I směrnice o stanovištích se označují také jako „habitaty“ nebo „typy přírodních stanovišť“. Příprava odborných podkladů je v této oblasti nejsložitější a finančně a časově nejnáročnější. Základem je mapování: biotopy jsou popsány v katalogu (Chytrý, Kučera et Kočí 2001), zakreslují se do map 1:10 000 určenou metodikou (Guth 2002) a prakticky veškerá „příroda“ v ČR by měla být zmapována do konce roku 2004. Podle vymapovaného výskytu se navrhují či vymezují všechny cenné a ochranitelné lokality (v této fázi se označují jako „přírodní komplexy“). Dalším krokem bude výběr lokalit ze zásobníku přírodních komplexů s použitím kritérií uvedených v příloze III směrnice o stanovištích. Takto vybrané lokality (vybrané pro ochranu habitatů) spolu s lokalitami pro druhy vytvoří tzv. národní seznam. Návrh národního seznamu a hlavně navržená opatření a řízená péče o lokality (tzv. management, ale mnohde bude v podstatě pokračovat dosavadní obhospodařování) budou nejprve neformálně předjednány s vlastníky a uživateli, se samosprávou, státní správou, nevládními organizacemi a nejširší zainteresovanou veřejností a potom formálním způsobem projednány. Výslednou podobou bude vyhláška MŽP nebo nařízení vlády. Národní seznam i s mapami a vyplněnými Standardními formuláři údajů (směrnicí předepsaný formát dokumentace lokalit pSCI) bude postoupen Evropské komisi k odbornému zhodnocení a případným konzultacím. Evropská komise z něho vybere nebo i doplní tzv. evropský seznam lokalit (SCI). Území evropského seznamu budou pak v ČR formálně vyhlášena jako SAC a také jako zvlášť chráněná území v některé ze stávajících kategorií (podle povahy a rozlohy území a podle předmětu ochrany). Pro území SPA je navržena nová kategorie ZCHÚ (oblast ochrany ptactva).
Vyhlášené lokality soustavy Natura 2000 budou sledovány a „řízeně opečovávány“ – některá ochranářská opatření budou patrně dotována státem nebo ze zdrojů Evropské unie a případná újma vlastníků bude patrně určitým způsobem do určité míry nahrazována.
Významným nástrojem ochrany lokalit soustavy Natura 2000 resp. její celistvosti bude (povinné) hodnocení důsledků všech plánů a projektů, které by mohly některou lokalitu významně ovlivnit. Protože náplň a procedura tohoto hodnocení jsou podobné jako u posuzování vlivů na životní prostředí (EIA, zákon č. 100/2001 Sb.), lze je označit jako „malá zelená EIA“. Hodnoceny budou sice –oproti „velké“ EIA– pouze vlivy na přírodu, přesněji řečeno na evropsky významné druhy a biotopy, ale bude mu zřejmě podléhat více záměrů, než podle zmíněného zákona. Pokud to bude možné, bude třeba navrhnout alternativní řešení daného záměru, škála důvodů k poškození chráněných fenoménů se oproti dosavadní české praxi poněkud zúží a hlavně pokud budou ohroženy tzv. prioritní druhy a biotopy (nejohroženější a nejcennější, označené v příloze směrnice o stanovištích), nebude možné záměr uskutečnit bez stanoviska Evropské komise.

Z pohledu soustavy Natura 2000 zatím nelze o NPR Brouskův mlýn říci skoro nic určitého. Mapování biotopů tam totiž dosud neproběhlo, chystá se až na letošní rok (2003). Podle znalostí o aktuální vegetaci však můžeme odhadnout, že při pohledu „z Bruselu“ (tedy z hlediska směrnice o stanovištích) to není obzvlášť pozoruhodná lokalita. Porosty zblochanu vodního a obecně rákosiny aniž porosty vysokých ostřic a vrbiny s vrbou popelavou nejsou z pohledu Evropské unie zájmovým biotopem. Zato jím jsou tužebníkové a bezkolencové louky (habitaty 6430 a 6410) a zejména všechny typy rašelinišť (7140, 7150) a některé olšiny (prioritní habitat 91E0). Některé z těchto biotopů a také některé „naturové“ druhy organismů, viz výše, se vyskytují i mimo hranice NPR, takže případný návrh lokality pro soustavu Natura 2000 by se těchto hranic nemusel striktně držet; evropsky významné biotopy se naopak asi nenajdeme v levobřežní části současné rezervace.
Navrhování se řídí interními odbornými zásadami a pro jihočeský kraj je v kompetenci českobudějovického střediska AOPK ČR. Při znalosti navazujících kroků lze návrh přírodního komplexu optimalizovat, aby pokud možno byl vybrán do národního seznamu. V případě NPR Brouskův mlýn pro to hovoří i skutečnost, že se jedná o známé území, kde ochrana přírody má u zainteresovaných činitelů (stakeholderů) podporu, nebo alespoň ne zásadní odpor. V rezervaci už probíhá dobře organizačně, odborně i technicky zajištěná řízená péče. Ochrana evropsky významných biotopů nikomu nepůsobí a patrně v budoucnu nezpůsobí výraznou ekonomickou újmu. Zkušenosti pracovníků státní ochrany přírody, nevládních organizací (CALLA, ČSOP) i realizačních firem (Strom, GEMINI R) by měly být využity při případném před- i projednávání.
Shrnuto, zájem o ochranu určitých biotopů z pohledu Evropské unie je jakousi nadstavbou národního zájmu o ochranu NPR Brouskův mlýn. Alespoň část rezervace patrně „má na to“, být navržena jako lokalita soustavy Natura 2000. Její navržení a příprava k vyhlášení přitom do značné míry závisí na zájmu, úsilí a na kvalitě práce státních i nestátních ochránců přírody. I v případě, že lokalita nebude vyhlášena (resp. vybrána nebo ani jenom navržena), ochrana, výzkum a sledování uvedených habitatů, jakož i související osvěta a vzdělávání zůstávají v odpovědnosti českého státu vůči Evropské unii.

Literatura:
Guth J. [ed.] (2002): Metodika mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, AOPK ČR, Praha.  
Chytrý M., Kučera T. et Kočí M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. – Interpretační příručka k evropským programům Natura 2000 a Smaragd, AOPK ČR, Praha.
 Roth P. [ed.] (2003): Legislativa Evropských společenství v oblasti územní a druhové ochrany přírody (směrnice 79/409/EHS, směrnice 92/43/EHS, rozhodnutí 97/266/ES), MŽP, Praha.

 

Zpět na články - Archiv článků

© Guth 2008. Webhosting & webdesign & publikační systém TOOLKIT - Econnect