Ministr má být politik a manažer
7.5.2009
Tak zase budeme mít "úřednickou vládu". Zaklínání jejího předsedy, že nebude loutkou politických stran, napovídá, že bude loutkou politických stran. No a? V našem ústavním systému je určitá závislost prakticky nutná. V posledních týdnech hýbaly mediálním světem spekulace, kterého "úředníka" navrhne která politická strana - což je poněkud paradoxní. Ještě si můžeme vzpomenout, jak se při vzniku druhé Topolánkovy vlády (i jindy) propíraly pro změnu odborné předpoklady kandidátů.
Pardon, ale já tvrdím, že člen vlády musí být především politik, protože vláda rozhoduje ve sboru (čl. 76 ústavy). Takže rozhoduje hlas dejme tomu i ministra zdravotnictví. Většina skutečně důsažných rozhodnutí je zcela mimo jeho resort resp. obor (nákup transportních letadel, likvidace ekologických zátěží, energetická politika státu...) a v tom mu i případně skvělé medicínské, výzkumné nebo pedagogické úspěchy pramálo pomohou.Do určité míry musí být ministr i manažer, protože organizace ústřední veřejné správy v ČR je dosti slabá, nejednotná a hlavně zpolitizovaná. Úředníků i odborníků je dosti v jednotlivých ministerstvech a jiných institucích, takže "stačí" (ne že by to bylo snadné!), aby si takový člen vlády vybudoval a hlídal účinné řídicí a informační vazby, to zatím hodně závisí na něm. Odborné vědomosti při "vládnutí" prakticky neuplatňují a ostatně se dají různě dohledat v knihách, na internetu i u skutečných expertů. Jistě je dobré, když ministr přímo ví, koho se zeptat, komu důvěřovat, nebo jak funguje ústřední státní správa, ale v zásadě opravdu stačí, když má v kruhu přímých spolupracovníků lidi, kteří toto vědí...
Takže shrnuji, ministr má být především politik a v menší míře manažer a vůbec nemusí být zkušený úředník ani specialista v daném oboru.