Jiří Guth Jarkovský

Hudec a Guth o družstevnictví

17.6.2009

V diskuzi některých zelených o zemědělské politice (mj. nad články o A. Babišovi, např. zde a zde) došlo i na tradici družstevního hnutí.

Dr. Miroslav Hudec z Č. Lípy: "Naši voliči jsou spíše spotřebitelé potravin než jejich výrobci. - Jinak je škoda, že zemědělci místo věčných nářků nenavázali na dosti slavné české a pak československé družstevnictví (pozor, neplést s totalitním jezeďáctvím!), které se významně podílelo na národní hospodářské emancipaci ve 2. polovině 19.století a v prvních desetiletích století dvacátého. Družstva zastupovala větší i menší sedláky, zajišťovala jim odbyt produkce za slušné ceny i relativně levný nákup zemědělských strojů, osiva, hnojiv,... Existovaly družstevní mlýny, pivovary, cukrovary. Existovaly družstevní prodejny, v nichž byly ceny přijatelné jak pro spotřebitele, tak ale také pro sedláky a obchodníky, aby nemuseli jako dnes poplakávat, že prodávají pod výrovní cenou. Po roce 1948 s tím ovšem byl konec, a možná, že to strašné jezeďáctví zdiskreditovalo družstevnictví tak, jak totalitní režim zdiskreditoval mnohé jiné dobré. Byla to ale hospodářská síla, která by se dnes dokázala postavit třeba obchodním řezězcům, které odírají jak zákazníky (zdánlivě levným, ale mnohdy nekvalitním zbožím), tak sedláky."

Reagoval jsem takto: "Nadšeně souhlasím. Vím ale, že pro-družstevní uspořádání, které bylo v ČSR od r. 1932 (státní obilní monopol, který řídili na korporativistickém základě producenti, obchodníci, zpracovatelé a spotřebitelé v poměru 2:1:1:1 pod dozorem -právem veta- státu) je principiálně neslučitelné s obchodním právem EU (jednotným trhem). Nehledě na to, že i toto uspořádání vedlo k nadvýrobě, následnému zavedení něčeho jako kvót a jejich obcházení, atd. V roce 1937 se ale situace srovnala a uklidnila - kdyby to mohlo trvat déle, snad bychom i mohli říci, že se stabilizovala. Viz Feierabend (in Rechcigl 1964) a Brdlík (1938). - Jako sociálně-ekonomické a nepřímo tak i politické síly asi opravdu můžeme družstevního hnutí želet. Obávám se ale (jaksi zpovzdálí to už několik let sleduji), že v současné době v ČR nemá sílu, strategii (ba ani vidinu) ani osobnosti k pořádné obrodě. Které ostatně nepřejí ani celkové vnější podmínky - atomizace společnosti, liberalizace, globalizace. Všimněte si jenom, že tzv. mobilitu pracovní síly podporuje ČSSD i ODS, ČR i EU."

Inspirativní a přitom dostupná je knížka L.Feierabenda "Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952", přeložila N. Johanisová a v r. 2007 vydalo nakladatelství Stehlík ve spolupráci s Trastem pro ekonomiku a společnost. 

Komentáře

<?php echo"zkouska2"; ?> - <?php echo"zkouska1"; ?> - 30 Jun 2009 19:04

<?php echo"zkouska3"; ?>
Reagujte

© Guth 2008. Webhosting & webdesign & publikační systém TOOLKIT - Econnect